Ztráta/nález klíčů

21. června 2011 v 18:56 | Terry |  Watashi
Nuda. Tak jako vždy. Sedím v lavici a dívám se z okna. V uších mi nesmí chybět sluchátka, bez těch by to tam nepřežila. Nejhorší je, že je pondělí.
,,Nejsem tu ani pět minut a už chci domů." pronesla jsem (si spíš pro sebe).
,,Já taky." řekla Janča.
Otočila jsem hlavu a usmála se.
*Crrrr*
Učitelka přišila na minutu přesně.
Jsem zvědavá, co zas budem dělat… proletělo mi hlavou. A odpověď? Rozhlas. Tedy přesněji řečeno - rádio. Ach ano, jako deváťáci si máme nachystat vysílání rádia na 45 minut. Já mám kurz japonštiny společně s Lušííí, která se dnes nedostavila.

,,Máte nějakou tu znělku?"
,,No, Terka říkala, že ji stáhne z videa." podívala se na mě Weronič.
,,Já jsem ji nenašla. Jenom takový chrčení. Jako když nejde naladit program."
,,Tak to nevadí. A máš to tady?" zeptala se učitelka.
,,Nemám, ale o volné půjdu domů. Tak bych to mohla stáhnout."
,,A stihneš to?"
,,Jo."
,,Dobře, takže tohle máme vyřešené. Zkouška bude dnes tu devátou hodinu."
,,Ano." ozvalo se sborově.
Takže plán na volnou už mám. Super… Po zbytek hodiny, jsme si ještě zkoušeli básničku a věci na rozhlas.
*Crrrr* (pozn. urychlíme čas)
Přestávka. Hurá! Ještě hodinu a je volná. Zohla jsem se k aktovce a zůstala jsem na ni vyděšeně hledět. Kapsa, kam si dávám klíče byla otevřená! A ke všemu prázdná! Ihned jsem začala prohledávat ostatní kapsy. Nic.
,,Sakra. Takže znělka nebude. Já se na to…" zanadávala jsem.
,,Dio~, mám špatnou zprávu."
,,Jakou?"
,,Znělka nebude. Nemám se jak dostat dom. Klíče nemám a doma nikdo nebude."
,,Co? Tak to je v háji. A zítra?"
,,Zítra už bude." usmála jsem se.
,,Ještě, že tak." zasmála se.
*Crrrr* (pozn. skončení poslední hodiny)
Vydala jsem se domů. Rozhlas neměl chybu. Hlavně ty záchvaty smíchu. Sportovkyňa byla nejlepší. Celá vysmátá jsem dorazila domů. Zazvonila jsem a čekala, až mi někdo otevře. Jakmile jsme se dostala domů, dala jsem se do hledání klíčů. Hledala jsem všude, kde jsem dnes ráno byla, ale nikde nebyly. Byla jsem na dně.
,,A nemáš je v aktovce?" zeptala se mamka.
,,Ne, tam jsem se dívala."
Nechybělo moc a rozbrečela bych se. Pokud se nenajdou, jsem v háji. Létalo mi hlavou. Procházela jsem všechny místnosti, i ty, do kterých bych normálně nešla.
,,Ještě je možnost…" šla jsem do obyváku (ve kterém jsem byl nejmíň třikrát) a chytla záchvat smíchu. Ty klíče ležely celou dobu na poličce! Myslela jsem, že se zblázním.
,,Já jsem říkala, že budou někde ležet, a že kolem nich budem několikrát chodit!" smála jsem se.
A to se to stalo už podruhé. Už nikdy víc!
-
A poučení?
I když myslíš, že se něco ztratilo, hledej dál. Třeba ji najdeš na místě, kolem kterého chodíš ^^
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Janča Janča | Web | 22. června 2011 v 18:44 | Reagovat

:D:D:D:D:D:D:D hey tak to znám no.. se stává :D:D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
__