You & I - Nehoda

2. října 2011 v 19:17 | Terry |  You & I
Chachá! Terry se povedlo napsat další díl! Hurá! *směje se*
Doufám, že se vám díl bude alespoň trochu líbit ^^
~~~
Vyprávěno z pohledu Heechula:

S trhnutím jsem se probudil. Rozhlédl jsem se. To byl sen? Díky bohu. I tak se mě zmocnil nepříjemný pocit. Potichu jsem se vytratil ze stanu. Venku mírně pofukoval vítr, na obloze zářily tisíce hvězd. Přešel jsem k, teď už bývalému, ohništi.
"Heechule?" zaslechl jsem tichý hlas.
Otočil jsem se. Byla to Terry. Usmál jsem se. Takže to byl vážně jen sen.
"Co tady děláš?" zeptala se a sedla si.

"Přišel jsem si tě zkontrolovat." Odpověděl jsem a sedl si vedle ní.
"Zkontrolovat? To jsi nemusel." usmála se.
"Ale musel." opětoval jsem jí úsměv.
Naklonil jsem se k ní a věnoval jí dlouhý polibek.
"Miluju tě." zašeptal jsem jí do rtů.
"Taky tě miluju, ale teď by sis měl jít lehnout. Leeteuk plánuje na zítra prý nějaký pochod nebo co, tak abys na to měl dost energie."
"Dobře. Dobrou noc." S tím jsem si políbil a odešel.
"Dobrou." Zaslechl jsem ještě.
Otočil jsem se na ni, ale to už ležela a spala. Jak jsem si vůbec mohl myslet, že by to byla pravda? Zakroutil jsem hlavou a vlezl jsem do stanu. Jen co jsem si lehl, usnul jsem.

Vyprávěno z pohledu Terry:

Vzbudila jsem se se skvělou náladou. Jelikož všichni ještě spali a já je nechtěla budit, rozhodla jsme se, že se půjdu projít. Sbalila jsem spacák, převlekla se a vydala jsem se na cestu. Byla tu krásná příroda. Úplně jsem přestala vnímat čas. Jen jsem se procházela a na nic nemyslela. Tohle mi chybělo. To víte, dřív jsme s An bydlely na vesnici a v přírodě jsme trávily hodně času. Nyní bydlíme v Soulu a tam si moc takových procházek neužiju. A když už mám možnost, tak nemám čas. Ani nevím jak, ale najednou jsem byla zpět.
"Terry!" vykřikla An.
Usmála jsem se. Všichni už byli vzhůru a Heechul běžel směrem ke mně.
"Terry! Kde jsi byla? Víš, jaký jsem měl o tebe strach?" zamračil se a jen co ke mně doběhl, silně mě objal "Tohle mi už nikdy nedělej."
Jakmile mě pustil z objetí, jemně jsem ho políbil.
"Byla jsem se projít," usmála jsem se "nebyla jsem pryč dlouho."
"Nebyla? Nebyla?! Byla jsi pryč minimálně hodinu!"
Překvapeně jsem zamrkala. Hodinu? To jsem asi trochu ztratila pojem o čase.
"Promiň, příště si vezmu hodinky, které nemám." zasmála jsem se.
On se však zamračil. Naklonila jsem se k němu a dlouze ho políbila.
"Hlavně, že ses vrátila v pořádku." usmála se An.

"Je to tady krásný." pronesla jsem, když jsem snídala.
"Že jo? Proto jsem taky vymyslel výlet!" řekl s úsměvem Leeteuk.
Poté, co nám sdělil podrobnosti, jsme se šli chystat.
"Já tu zůstanu." řekl Ryeowook.
"Proč? Bude to sranda!" usmála jsem se.
"Není mi nějak dobře."
"Ale to bys tu potom neměl zůstávat sám." řekl Kangin.
"Já tu s ním zůstanu, stejně se mi nějak nechtělo." usmál se Yesung na Wookieho.
Ten mu úsměv opětoval. Mezi těma dvěma něco je. Určitě, ale když se zeptám, tak mi to hned vyvrátí. No, ať už je to jakkoliv, je škoda, že nepůjdou.

Vyprávěno z pohledu An:

"Takže, jsou všichni připraveni?" zeptal se Teuk "Nikdo nic neříká, tak to beru jako souhlas. Jdeme."
Rozloučili jsme se s Ryeowookem a Yesungem a vydali jsme se na cestu.
"An." ozvalo se za mnou.
S úsměvem jsem se otočila. Byl to Donghae, přesně jak jsem si myslela. No jo, jeho hlas poznám kdekoliv.
"Copak?"
"Je tu vážně hezky, že?" usmál se a vzal mě za ruku.
Přikývla jsem. Terry měla pravdu. Bylo tu krásně. Zavřela jsem oči a zhluboka se nadechla. Čerstvý vzduch, něco co mi chybělo. Chvíli jsem šla se zavřenýma očima, dokud mě někdo nepolíbil a tím mě nedonutil se zastavit. Ihned jsem dotyčnému polibek opětovala.
"Jak jsi poznala, že jsem to já?" zeptal se překvapeně.
Otevřela jsem oči a usmála.
"Ty si myslíš, že nepoznám, když mě líbá vlastní přítel?" naklonila jsem hlavu na stranu.
"Hm… asi poznáš." usmál se.
Vtiskla jsem mu polibek na rty.
"Nikdy bych nikomu nedovolila to, o tobě. Protože není nikdo a nic, co bych milovala více než tebe, Donghae." zašeptala jsem.
"Hej, vy dvě hrdličky! My tu na vás nebudeme čekat věčně!" křikl na nás s úsměvem Kangin.
"Už jdeme!" zasmála jsem se a, ruku v ruce, jsme se rozeběhli za ostatními. Nevím kolik času uběhlo, ale my už byli na cestě zpět. A musím přiznat, že takhle jsem se už dlouho nepobavila. Momentálně jsem šla vedle Terry a zrovna jsme probíraly, co budeme dělat, až se vrátíme.
"Už tam budem!" vykřikla Terry a už mě táhla směrem ke stanům, které byly asi sto metrů od nás.
Musela jsem se smát. Takhle veselou jsem ji už dlouho neviděla.
"Schválně, kdo tam bude dřív!" smála se.
Obě jsme zrychlily.
"No samozřejmě, že já." zasmála jsem se.
Pravda je, že jsme na tom v běhu byly nastejno, takže jsme běžely vedle sebe. Ovšem v tu chvíli ani jedna z nás nečekala, že se nám v cestě objeví překážka.

Vyprávěno z pohledu Terry:

"An!" vykřikla jsem zděšeně.
Ani přesně nevím, co se stalo. Prostě jsme běžely vedle sebe, ona najednou zakopla a…
"Jsi v pořádku?" zeptal se jí Hae, jen co k ní doběhl.
"Moje noha." zašeptala bolestně a se slzami v očích se držela za kotník.
Kyuhyun, který k ní došel hned po Donghaem, jí prohlédl.
"Musí do nemocnice. Nevypadá to vůbec dobře." řekl.
Hae ji vzal do náruče a, s Leeteukem v patách, ji nesl k autu. Po tváři mi stekly slzy.
"Je to moje vina." zašeptala jsem a sesunula se k zemi.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Michalína Michalína | Web | 2. října 2011 v 20:26 | Reagovat

Další díl bude kdy?:P:))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
__