28. února 2012 v 10:00 | Terry
|

Zvládla jsem to. Zvlááádla XD Jsem si myslela, že ten to díl nestihnu napsat, ale jak vidíte povedlo se mi to :D
Tady se dozvíte, proč se Kyu k Haemu chová tak, jak se chová. ^^ A taky se zde tak trošku rozvedou další páry. ;) Něco vám prozradím, tahle povídka, měly být původně na pár KyuHae. Díky vaším komentářům z toho bude EunHae a KyuMin X) Ale to si myslím nevadí, ne? ;) A pokud ano, tak máte smůlu, já už to přepisovat nebudu XD I když u mě jeden nikdy neví ;)
Ale teď už poletím, je 22:00 a mě už padá hlava XD Tak báááááj! *a je fuč*
Proč se tak chová? Vždyť mu ten kluk nic neudělal… Na tohle se ptal sám sebe celou tu dobu, co Donghae přišel. A přitom jako jediný znal odpověď. Hae v tom byl nevině. K jeho smůle se stal obětí Kyuhyunovy špatné nálady. Důvodem nebylo nic jiného, než rozchod. Sungmin si povzdech. Moc dobře věděl, že Kyu toho kluka miloval víc, kohokoliv jiného a proto se s tím rozchodem vypořádává tímhle způsobem. Na jednu stranu to chápal, ale na tu druhou, mu bylo hrozně líto Donghaeho. A to mu ten rozchod přál. Ano, miloval Kyuhyuna, ale nedokázal mu to říct. Pro něj byl jen kamarád. Nic víc, nic míň. Navíc sám řekl, že by si nikdy nezačal nic s nikým, s kým pracuje. Sungmin to věděl a přesto… přesto ho nedokázal přestat milovat.
"Sungmine… Sungmine!" zatřásl s ním někdo a tím ho vytrhl z myšlenek.
"He? Co?" překvapeně se otočil a pohledem spočinul na mladším brunetovy.
"Jsi v pohodě? Vypadáš nějak mimo," podíval se na něj starostlivě Kyu.
"Jo jsem. Všechno je v nejlepším pořádku," řekl Min a pokusil se o úsměv. Ten se mu nejspíš povedl, jelikož rty mladšího chlapce se taktéž roztáhly do úsměvu.
"Ještě, že tak. Ale… neměl bys čirou náhodou pracovat?" zeptal se ho Kyu "Támhle ta zákaznice už delší dobu čeká, až ji obsloužíš," mrkl na něj. Sungmin se zmateně rozhlédl a ano. U jednoho ze stolů seděla nějaká dívka. Nutno říct, že byla opravdu pěkná. 'Škoda, že nejsem na holky.' pomyslel si a rozešel se k ní. Kyuhyun ho s úsměvem pozoroval. Sungmin byl pro něj jedna z důležitých osob. Obzvláště teď ho potřeboval, i když to tak nevypadalo.
"Kyu? Můžeš sem na chvíli?" oslovil ho jeho starší kolega. Brunet odtrhl pohled do Sungmina a točil se na blondýna.
"Jasně, co potřebuješ?" zeptal se klidně.
"Hm, vlastně nic," mávl rukou a s úsměvem odešel. Kyuhyun se neubránil překvapenému zamrkání. 'Co to mělo znamenat?' pomyslel si. Jelikož odpověď nezjistil, raději se začal soustředit na práci.
***
"Konečně je konec!" vydechl úlevně Ryeowook a svalil se na jednu z židlí.
"Moje řeč," pokýval souhlasně hlavou Sungmin a stejně jako Wook, se sesunul na jednu z židlí.
"Vás to nějak složilo," zasmál se Eunhyuk. Ti na něj jen hodili zamračený pohled. Dnešek byl pro ty dva snad nejnáročnější. Nějaké zákaznice si je nejspíš zamilovaly a donutily je, aby s nimi seděly.
"Kdybys byl na mém místě, tak by ses tvářil stejně," našpulil Wookie uražení rtíky.
"Promiň, ale vypadaly spokojeně. Navíc, dostali jste DOST vysoké dýško, ne?" usmál se Hyuk.
"Pravda, ale stejně už to nechci zažít. Bolí mě z toho jejich věčného štípání tváře," promnul si Sungmin jmenovanou část obličeje.
"Kde je Donghae?" zeptal se Eunhyuk, když si všiml, že jeho nováček chybí. Ano, byl jeho. Kyuhyun se o něj nezajímal a tak ho začal zaučovat sám. I když v kuchyni vládl spíše Yesung a ten mu ukázal co a jak.
"Uklízí," řekl Hyun a pohodil hlavou ke kuchyni. Hyuk se zamračil. Nelíbilo se mu to jeho chování vůči Haemu, jenže i když chtěl, věděl, že jej nezmění.
"Ty už jdeš?" zeptal se pohotově Sungmin. Kyu s úsměvem přikývl. "Tak počkej! Půjdu s tebou!" vykřikl a než stačil Kyuhyun odpovědět, byl pryč. Brunet se za ním jen nechápavě díval.
"Nestalo se mu něco?" otočil se na ostatní.
"Ne, proč?" zeptal se Sung.
"No, že vypadal, jako by ho někdo píchl špendlíkem do zadku," pokrčil mladší kluk rameny.
"Tak jdeme?" zeptal se s úsměvem starší černovlásek. Kyu se musel pousmát, i přes svůj věk vypadá pořád stejně roztomile.
"Jasně. Tak čau!" Rozloučili s ostatními a společně odešli.
"Byli by dobrý pár," řekl po chvíli Ryeowook.
"Souhlasím, ale víš, co říkal Hyun," otočil se na něj Yesung. Brunet přikývl. Eunhyuk to neokomentoval. Vlastně neměl, co by řekl. Otočil se a odešel za Haem. Přece jen mu musí pomoct. Ne, neslíbil mu to, ale… cítil se v jeho přítomnosti dobře. Oblíbil si ho.
"Kruci," zaklel Hae, když se řízl do prstu.
"Hae! Jsi v pořádku?" vykřikl Hyuk, když uviděl, co se stalo. Donghae se na něj otočil, ale než stačil cokoliv říct, stál blonďáček u něj. "Musíš dávat pozor," řekl Eunhyuk a strčil mu prst pod proud vody.
"Nic to není," mávl nad tím Hae rukou a snažil se dostat svou poraněnou ruku z Eunhyukova sevření. Zbytečně.
"Je! Mohl jsi přijít o prst!" zamračil se Hyuk. Skutečně se vyděsil. Ještě že to byla jen povrchová rána. Donghae mu na to nic neřekl, jen sledoval, jak Eunhyuk vytahuje lékárničku a přelepuje mu prst. Nechápal, proč to dělá. Přece to nic nebylo! Jen se trochu řízl, to se může stát každému…
"Dík, ale nemusel jsi to dělat," pousmál se Donghae a vrátil se zpět k umývání.
"Počkej!" vykřikl Hyuk a chytl ho za ruku, kde se řízl. "Namočíš si náplast. Ukaž, udělám to za tebe," reagoval na jeho nechápavý obličej.
"Aha, dobře. Dík," řekl Donghae a poodstoupil od dřezu. Eunhyuk se usmál a pustil se do umývání. Donghae se na něj díval. Nepřestával ho překvapovat. Celou tu dobu, co Hyuk umýval nádobí, z něj nespustil oči. Eunhyuk to věděl, ale nedal to na sobě znát. Poté, co bylo nádobí umyté a uložené na svém místě, uklidili zbytek místnosti a stejně tak i místnost vedlejší. Vše jim zabralo asi hodinku. Ryeowook s Yesungem už byli dávno pryč. Co by tu taky dělali, že ano.
"A je to," usmál se Hyuk a rozhlédl se.
"Hm, dnes toho nebylo moc," řekl Hae. Eunhyuk přikývl a společně se šli převléct. "Co to?"
"Děje se něco?" zeptal se Hyuk.
"Nemůžu najít triko," řekl Donghae a rozhlédl se po místnosti.
"Tri-ko?" Eunhyuk zůstal zírat na brunetkovo tělo. Nedokázal se podívat jinam. Prostě to nešlo! On, měl tak úžasné tělo! Ještě, že si Donghae nevšiml, jak na něj zírá. Kdyby ho viděl, tak by asi měl co vysvětlovat. Pohled mu sklouzl z jeho zad drobet níž. 'Sakra, Hyuku! Přestaň na něj čumět! Seš jak nějaký úchylák!' okřikl se v duchu a odtrhl pohled od toho dokonalého stvoření. "Hele, není to tohle?" zvedl ze země modré triko s potiskem rybky.
"Jo! To je ono!" rozzářil se Hae a hned si onu část oblečení vzal "Děkuju," usmál se na Eunhyuka a oblekl si ho. Hyuk se neubránil úsměvu. Donghae totiž právě vypadal jako malé dítě, kterému máma koupí zmrzlinu. Byl roztomilý. Podle Hyuka až PŘÍLIŠ.
"Půjdeme?" zeptal se Donghae, když se dooblíkal.
"Hm? Jo, jasně," usmál se Hyuk a rychle sám se převlekl. Jako každý den odcházeli společně. Jak totiž zjistili, měli část cesty společné. Akorát Eunhyuk vystupoval o dvě zastávky před Donghaem.
"Tak zase zítra," usmál se starší kluk a vystoupil.
"Ahoj!" zavolal ještě Donghae, než se zavřely dveře. Těšil se domů. Nejvíc se těšil na svou postel. I když se to nezdálo, ta práce ho zmohla. Jen co dorazil domů, rychle se osprchoval a hned padl do postele. Netrvalo to dlouho a už se nacházel v říši snů.
hihi
ja som vedela že tento diel bude super ! xD hahaa
teším sa na pokračko 