close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Nová láska - Kapitola 1

6. března 2012 v 20:00 | Terry |  Nová láska
Eh, tak jsem začala psát novou povídku. Nebojte, SVK nekončí, ale pomalu se blíží do konce ^^
Chtěla bych znát váš názor na tady tuhle. Krom toho, že je to poprvé, co píšu na tenhle pár, je to taky něco trochu úplně jiného než předchozí povídky. Takže mi prosím napište, jestli v ní mám pokračovat nebo jestli je to úplná hňupovina a mám ji ukončit ;)

~~~


Jako každý pracovní, teda, pro mě spíš školní, den jsem vstal a připravoval se na svou pravidelnou cestu do toho ústavu, jak říkáme naší škole. Opravdu to jako ústav vypadá. Možná proto, že je to bývalá nemocnice, ale řekl bych, že důvod je jiný. Abych to upřesnil, jsou jím naši učitelé. Nevěřili byste mi, ale oni vážně neumí učit. Buď to na nás řvou, nebo nám nevěnují pozornost. Ta střední je vážně poděs. Ještě pořád nechápu, proč jsem sem lezl. Ah, už si vzpomínám. To byli vlastně rodiče, kdo mi tu školy vybral. Jo, tehdy ještě byli spolu. Teď je to jiný. Rodiče se rozvedli a já teď bydlím se svým otcem. Ale víte co? Nestěžuju si. Nemám proč.
"Heechule! Neměl bys náhodou už jít?" zakřičel na mě otec z přízemí.
"Však už jdu!" Naposled jsem zkontroloval svůj vzhled v zrcadle, přece nepůjdu neupravený, a vyrazil jsem na cestu.
"Počkej ještě!" Zastavil jsem se a otočil se. "Dnes přijdu později. Jdu s…"
"Jasně, jdeš na rande. Ještě něco?" řekl jsem s naprostým nezájmem. Věděl jsem, že má otec přítelkyni a už jsem se s ní i setkal. Je to fajnová ženská.
"Eh, ne. Už běž, ať nepřijdeš pozdě," usmál se.
"Ty máš najednou starosti," zašklebil jsem se. Než stačil cokoliv říct, byl jsem pryč. Opravdu jsem nepotřeboval slyšet jeho přednášku o tom, jak se mám chovat. To bych to do té školy fakt nestihl. V půli cesty mi zazvonil mobil. Koukl jsem na display. Když jsem zjistil, kdo mi volá, vyletělo mi obočí do výšky. Rozhlédl jsem se a pokusil se dotyčného pohledem najít. To se mi z nějakého důvodu nevedlo.
"Ty seš hroznej člověk. Ani ten mobil nejsi schopnej zvednout," ozvalo se za mnou.
"A proč bych to dělal, když vím, že seš to ty?" zašklebil jsem se. Brunet se zasmál.
"Vážně nechápu, proč se s tebou vůbec bavím," zakroutil hlavou.
"Přece proto, že jsem úžasnej, ne?" koukl jsem na něj. V tu chvíli se opět rozesmál. Jen jsem zakroutil hlavou a pokračoval v cestě do ústavu. On mě za chvíli doběhl.
"Víš o tom, že k vám má přijít nějakej novej kluk?" zeptal se.
"A?" pokračoval jsem klidně v chůzi
"Tebe nezajímá, kdo to je?" pokračoval.
"Předpokládám, že mi to řekneš," řekl jsem, jako by to byla samozřejmost. Ona to vlastně byla. Kyuhyun věděl snad všechno o každém na naší škole. Od studentů přes uklízečky až po učitele.
"Tse, ty seš teda milej," pohodil hlavou a hrábl do tašky.
"Já vím, proto mě taky miluješ, ne?" řekl jsem a několikrát jsem zamrkal řasami.
"Jasně. Tady," podal mi nějaký kus papíru "Jmenuje se Hankyung. Je původem z Číny. Rodiče má rozvedený a v současnosti bydlí s matkou. Přešel kvůli příteli své matky. A…" Jeho výklad o mém novém spolužákovy přerušil výkřik jeho jména.
"Kyu!" Ani jsem se nemusel dívat, abych poznal, kdo to je. Ten jeho hlas bych poznal všude. A vzhledem k tomu, že Kyuhyun zdrhal za ním, jsem si byl víc než jistý, že je to…
"Minnie!" sevřel Hyun v náruči staršího, ale menšího kluka. Při pohledu na ně jsem se musel ušklíbnout. Nejde mi do hlavy, jak se ti dva mohli dát dohromady. I když je pravda, že oba maj co do sebe. To vím z vlastní zkušenosti.
"Nazdar růžovko," sladce jsem se usmál na mladšího černovláska. Ten po mě hodil uraženým pohledem.
"Říkal jsem ti, ať mi tak neříkáš!" našpulil uraženě rty. Je pořád stejný.
"Sorry," mávl jsem rukou "růžovko."
"Heechule!" křikl a ohnal se po mě rukou. Přesněji řečeno po mé hlavě. A abych byl úplně přesný, tak po mém klenotu, vlasech.
"Opovaž se!" vyřkl jsem a hbitě uhnul. Ihned jsem vytáhl zrcátko, abych zkontroloval, zda se mi tím nezničil účes. To by nebylo dobrý.
"Seš horší jak holka," zašklebil se Kyuhyun. Jeho poznámku jsem zvysoka ignoroval. Co je špatného na tom, že chci vypadat dobře?
"Kašli na něj a pojď, nebo kvůli tomu narcisákovi přijdeme pozdě," řekl Sungmin a táhl Hyuna směrem ke škole. Odtrhl jsem pohled od své krásné tváře a věnoval té růžovce nehezký pohled. Taky by se ke mně mohl chovat líp. Když jsme spolu chodili, tak si na nic nestěžoval! Pokroutil jsem hlavou.
"Puberťáci nevděční," řekl jsem si sám pro sebe a rozešel se za nimi. Když jsem schovával zrcátko, narazil jsem na ten papír, co mi dal Kyuhyun. Vytáhl jsem ho a zadíval se na fotku toho kluka. Nevypadal nejhůř. Černé vlasy střižené na krátko, hnědé oči, obličej téměř bez jakékoliv nedokonalosti… Vypadal dobře. "Tak Hankyung, jo? Uvidíme, co jsi zač…"
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Kimy Kimy | Web | 6. března 2012 v 20:20 | Reagovat

Ať tě ani nenapadne tu povídku ukončit!! :-D :P
Moc moc prosím, pokračuj v ní :)

2 Annie Annie | Web | 6. března 2012 v 20:49 | Reagovat

Hej to je úžasné :D Pokračuj samozřejmně :D Růžovka a Nacisák, to mě zabilo :D :D :D

3 Majka :3 - SB :D Majka :3 - SB :D | Web | 6. března 2012 v 22:04 | Reagovat

ňaaaaaaa to bolo fakt dokonalé!! :D opováž sa tú poviedku nepísať! :D teším sa na pokračovanie ;-)

4 Kyu Kyu | E-mail | Web | 7. března 2012 v 17:56 | Reagovat

aish Terry ty mě jednou zabiješ! To bylo tak dokonalé! Chci pokráčko! HNED! :D omono to "růžovko" mě rozsekalo! :D jaj jsem z toho uplně v sedmém nebi :D takové psycho :D no prostě těším se na další! :*
PS: jsem ráda, že se ti líbí má povídka a děkuju za komenty :*

5 Hatachi Hatachi | 7. března 2012 v 19:58 | Reagovat

Opovaž se nepsat :-x ... Začíná to krásně... jako "růžovka" a "narcisák" to totálně rozsekli :-D ... Ne fakt,je to ůžasné...už jen proto že HanChul je muj oblíbený pár :-). Tak prosim pokračuj ve psaní této povídky :-) ...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
__