close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

S vůní kávy - 5. díl

3. března 2012 v 10:00 | Terry |  S vůní kávy
První díl, kde se věnuju čistě jen a pouze jednomu páru :D Neuvěřitelné :D A je to jen díky vám X) Tím nemyslím nic špatného! Sice jsem chvílemi měla problém vymyslet, co se tam přesně bude dít, ale nakonec se mi to, po nějaké hodince a půl, povedlo. A s výsledkem jsem spokojena. Neříkám, že by to nemohlo být lepší (to může být vždy), ale nejhorší to taky není ^^ Nebojte, žádné drama to není. Je to v podstatě pokračování toho, co se stalo v předchozím díle, takže někteří z vás už nejspíš tuší, o jaký pár půjde ^^
No, vidím, že jsem se zase jaksi rozkecala :D Tak já si sbalím svým pět švestek a... budu doufat, že se vám díl bude líbit ^^


"Máme štěstí, že jsme to stihli. Jinak bychom byli totálně promočení," řekl Kyu a otočil se na staršího černovláska. Ten si sedl na lavičku, která se pod přístřeškem nacházela, a přitáhl si nohy k tělu. "Jsi v pořádku?" zeptal se, když si všiml Sungminova smutného výrazu.
"Hm? Ne, všechno je v nejlepším pořádku…" zašeptal a opřel si bradu o kolena. Pořád nemohl uvěřit tomu, že ten polibek byl vážně jen jako poděkování.
"Proč mám pocit, že mi lžeš?" Kyu k němu došel a sedl si vedle něj "Stalo se něco?" zeptal se znovu. 'Stalo, jenže ti to nemůžu říct.' pomyslel si Min a jen zakroutil hlavou.
"Ne, nic se nestalo."
"Sungmine, nevymýšlej si. Muselo se něco stát!" zamračil se mladší kluk.
"Říkám, že se nic nestalo…" řekl Sungmin a snažil se znít přesvědčivě.
"Tak proč tu teď sedíš jak hromádka neštěstí?" zeptal se už starostlivě Kyu. Min neodpověděl, jen si povzdechl a přitáhl si nohy blíže k tělu. Kyuhyunovi se černovláskovo chování ani trochu nelíbilo. Nechápal, proč mu nechce říct, co se s ním děje. Vždyť, před sebou nikdy neměli žádná tajemství. Zamyslel se a napadla ho jedna věc, která by mohla vysvětlovat chování staršího chlapce. "Je to kvůli tomu polibku?" Sungmin se zarazil. Toto na něj bylo tak vidět? "Já… nemyslel jsem tím nic špatného! Jen jsem ti chtěl poděkovat, nic víc v tom nebylo! Vím, že ty nejsi na kluky, takže bych na tebe ani nic nezkoušel. Ten polibek… vždyť to ani nebyl polibek. Spíš jen taková přátelská pusa, nic víc! Opravdu mě nenapadlo, že by tě to tak mohl sebrat! Já… omlouvám se," sklopil smutně hlavu. Skutečně mu tím nechtěl nijak ublížit. Sungmin cítil, jak ho v očích začínají pálit slzy a chvíli na to, už mu stékaly po tváři. 'Takže jsem pro něj opravdu jen kamarád a nic víc? Skutečně ke mně nic necítíš, Kyu?' proletělo mu hlavou. Kyuhyun po chvíli zvedl hlavu. Pohled na Sungmina ho překvapil. Brečel a Kyu neměl nejmenší tušení proč. Myslel, že je to kvůli tomu, že ho políbil, ale teď to tak nevypadalo. Proč brečí? Řekl snad něco? Nebo něco udělal? Teď už tomu opravdu nerozuměl. "Sungminnie?" oslovil ho opatrně. Ten se na něj otočil. Když se jejich pohledy střetly, Kyu se nepatrně zachvěl. Ten pohled, jakým se na něj Sungmin díval, ty jeho oči… Měl pocit, jako by mu viděl až do žaludku. Překvapily ho však ty pocity, které se staršímu mladíkovi odrážely v očích. Bolest, smutek.
"Opravdu jsem pro tebe jen kamarád?" řekl z ničeho nic Sungmin. Přitom nespouštěl pohled z Kyuhyunových očí.
"Co tím myslíš?" zeptal se nechápavě Kyu.
"Jen mi odpověz. Jsem pro tebe jen kamarád?" zeptal se znova.
"Samozřejmě, že jsi pro mě kamarád," zarazil se "ne, jsi pro mě mnohem víc. Jsi jediný, kdo o mně ví vše. Kdo při mně stál v těch nejhorších chvílí mého života, kdo se mnou sdílel mou bolest i všechny radosti života. Jsi pro mě ta nejdůležitější osoba na světě. Jsi můj jediný skutečný přítel, Minnie." Sungmin se pousmál.
"Takže ke mně nic víc necítíš?" zeptal se. Tolik se bál odpovědi, ale současně po ní tolik toužil.
"Sungmine já tě nechápu… Kam tím míříš?" zeptal se zmatený brunet. Sungmin se trochu pošoupnul a tak zmenšil vzdálenost mezi nimi na minimum. Mladší kluk začal zmateně tikat pohledem všude možně. Cítil, jak se do něj zabodává Sungminův pohled a nemohl říct, že by to bylo zrovna nejpříjemnější. Nakonec se jejich pohledy znovu střetly. V tu chvíli se mu splašeně rozbušilo srdce. Nechápal to. Sungmin byl přece jeho kamarád, tak proč je teď tak nervózní? Než stačil cokoliv říct, přisál se Min na jeho rty. Byl to naprosto rozdílný polibek, než ten, který mu předtím sám dal. Do tohohle dal Sungmin všechny své city. Sice se skutečně bál Kyuhyunovy reakce, ale už to nevydržel. Kyu byl v šoku. Najednou měl v hlavě prázdno. Nedokázal vnímat nic, než rty jeho kamaráda. Když se od něj Min odtáhl, zadíval se na něj s otázkou v očích.
"Miluju tě, Kyu. Už to nedokážu déle tajit…" Cítil, jak se mu do tváří hrne červeň. Kyu se to snažil pobrat. Chvíli mu trvalo, než mu došel význam těch slov.
"T-ty mě miluješ?" vykoktal překvapeně.
"Víc, než si myslíš," zašeptal "proto jsem chtěl vědět, co přesně pro tebe znamenám. Ale jak jsem se dozvěděl, tak jsem pro tebe jen obyčejný kamarád…"
"To není pravda! Nejsi pro mě jen nějaký obyčejný kamarád! Jsi jediný a nejdůležitější kamarád, jakého mám!" vyhrkl hned Kyuhyun.
"Ale pořád jsem kamarád! Nemiluješ mě! Možná mě máš rád, ale není to ta láska, kterou cítím já k tobě!" vykřikl Sungmin a z očí se mu opět spustily slzy. Kyuhyun na něj zůstal šokovaně hledět. Bylo to poprvé, co na něj Sungmin zvedl hlas. To ho opravdu miluje? Ale vždyť… to je nemožné! 'Nemůže mě milovat! Vždyť…'
"Nikdy mě nenapadlo o tobě přemýšlet jinak, než o kamarádovi! Myslel jsem, že jsi na holky! Nikdy jsi nedával najevo, že bych se ti líbil…"
"Nedával? Vždyť jsem se s tebou snažil trávit každou volnou chvilku! Proč si myslíš, že jsem chtěl, abys pracoval v té kavárně? Toužil jsem po tvojí blízkosti, vyhledával jsem ji. Já…" sklopil hlavu "já už nevěděl, co jiného mám dělat. Doufal jsem, že si toho všimneš…" Kyuhyun ho beze slova sledoval. V hlavě mu proběhly snad všechny jejich společné chvíle. Čím víc nad tím přemýšlel, tím víc si uvědomoval, že Sungmin mluví pravdu. Dřív si to neuvědomil, protože ho něco takové nikdy nenapadlo, ale teď, když se díval zpět do minulosti, uvědomil si, že s ním Sungmin byl opravdu téměř pořád. A co víc. Uvědomil si, že jen v jeho přítomnosti se cítil šťastný. Bez něj cítil, jako by část jej chyběla. Vždy, když byl s ním, tak se usmíval. A v tu chvíli mu to došlo. On Sungmina miloval od prvního okamžiku, kdy se potkali. Jen si to neuvědomil, až teď.
"Odpusť," zašeptal Kyu. Sungmin zvedl hlavu a nechápavě se na něj podíval. Překvapily ho slzy, které stékaly mladšímu chlapci po tvářích.
"Proč…"
"Odpusť," přerušil ho "že jsem si to neuvědomil dřív. Já, miluju tě, Minnie. Miluju tě už od našeho prvního setkání, jen mi to došlo až teď." Sungmin nemohl uvěřit svým uším. 'Vážně to řekl? Není to všechno jen sen?' pomyslel si. Všechny jeho pochybnosti zmizely ve chvíli, kdy ho Kyu políbil. Splašeně se mu rozbušilo srdce. Chvíli mu trvalo, než se z toho šoku probral, ale poté se k němu sám přitiskl a tím polibek prohloubil. Objal ho kolem krku a Kyu si ho k sobě přitáhl za pas. Navzájem si opětovali polibky a po chvíli zapojili i jazyky. Nevěděli, kolik času uběhlo. V tu chvíli vnímali jen jeden druhého. Vše ostatní bylo nepodstatné. A možná by to trvalo i déle, kdyby Sungminovy nezačal vyzvánět mobil. Jen co ho našel v kapse, ho, aniž by se na něj podíval, tipnul. Ovšem ten někdo po něm tolik toužil, že mu zavolal ještě dvakrát. To už to zvedl a tím byl přinucen opustit Hyunovy rty. Ten však své polibky přesunul níže, na černovláskův krk.
"Co je?" řekl nepříjemně. Opravdu mu v tu chvíli bylo jedno, kdo mu volá.
"No konečně! Už jsem myslel, že se ti nedovolám! Musíš hned přijet do kavárny! A vezmi sebou i Kyuhyuna," vyhrkl na něj volající.
"Proč?" zeptal se nechápavě. Vždyť dnes měli všichni volno, tak proč by tam měl chodit?
"To ti vysvětlím později, teď potřebuju, abyste sem oba co nejdříve přišli! Pokud možno hned!"
"Jasně, jasně za chvíli tam budeme."
"Sungmine! Já si nedělám prdel!" zakřičel dotyčný do telefonu, že to slyšel i Kyu a přestal se věnovat černovláskovu krku.
"Dobře, už jdeme. Do patnácti minut jsme tam," řekl Sungmin a s tím hovor ukončil.
"Co se stalo?" zeptal se Kyuhyun.
"Nevím. Volal Hyuk a zněl nějak… naštvaně? Nebo ne? Nevím, každopádně máme oba hned dojet to kavárny."
"Teď? Proč?" zeptal se nechápavě Hyun.
"To mi neřekl, ale nejspíš to bude vážné."
"Tak to bychom měli jít, ne?" pousmál se Kyuhyun. Sungmin přikývl a vstal. Těsně předtím, než se vydali na cestu, mu Kyu věnoval dlouhý polibek. Poté se ruku v ruce rozešli směrem do kavárny.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Majka :3 - SB :D Majka :3 - SB :D | Web | 3. března 2012 v 10:32 | Reagovat

eeee :3 to bolo dokonalé! :D toto by som fakt nebola čakala :D ale dobre si to napísala :D hehee :D teším sa na pokračovanie :D

2 Lucy Uchiha Lucy Uchiha | Web | 3. března 2012 v 19:44 | Reagovat

Jůů ~ Jsou spolu. To jsem nečekala xD Sem zvědavá co bude dál ^^

3 Kimy Kimy | Web | 3. března 2012 v 20:19 | Reagovat

Uuíííí ^^ to je dokonalý!! :))
Tak teď se budu usmívat ještě dva týdny :-D
Ale škoda, že jim to přerušili.. snad tam nehoří 8-O.. :-D.

4 Kyu Kyu | E-mail | Web | 4. března 2012 v 9:48 | Reagovat

Omo!!! To bylo úplně kyute :D Jsem tak ráda, že to bylo směřováno na KyuMin :)Já jsem věděla, že spolu budou! Prostě jsou si souzení! No jsem zvědavá, co Hyuk tak nutně potřebuje, protože vyrušit je zrovna v tom nejlepším...ach jo :D No chci další dílek!! :)

5 Hatachi Hatachi | 4. března 2012 v 16:26 | Reagovat

Tak toto byl vážně ůžasný díl.KyuMin jsou spolu...to je dobře,moc dobře. Ještě jak to bude dál s EunHae a YeWook. A co tak nutně Hyukie potřeboval že je vyrušil? Honem další dílek,prosim prosim :D ...

6 Annie Annie | E-mail | 4. března 2012 v 20:59 | Reagovat

Tak to je úžasné :D Hej okamžitě musíš napsat další díl, jsem hrozně zvědavá, co se stalo, tak důležitého, i když to možná tuším :-?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
__